Pro epickou sílu, se kterou formoval motivy osudů z dějin své země, Ivo Andrić obdržel Nobelovu cenu za literaturu v roce 1961. Vyjádřil vděčnost za toto uznání dne 10. prosince 1961 ve svém projevu. Přestože značná část jeho díla byla již přeložena do mnoha jazyků, poté, co obdržel tuto, pro literáta nejvyšší cenu, nastal enormní zájem ve světě o jeho díla a jeho romány a povídky byly vytištěny ve více než třiceti jazycích. Všechny peníze, které díky NC získal, daroval do fondu knihovny v Bosně a Hercegovině. Kromě toho se často podílel na pomoci malým knihovnám a mnoho peněz věnoval na charitu. V roce 1963 Publishers' Association (sestávající z nakladatelství Prosveta, Mladost, Svjetlost Vnitrostátní a založba Slovenije) vydala soubor všech jeho děl v deseti svazcích. V příštím roce odešel do Polska, kde mu byl udělen čestný doktorát na univerzitě v Jagellonské v Krakově. Psal velmi málo, ale jeho knihy byly stále znovu a znovu vydávány doma i v zahraničí. (Nobelovu cenu dostal od krála Gustafa VI Adolfa ze Švédska) |